" Samota "

SAMOTA

A znovu jsem pohleděl,

jak všechno pod sluncem je pomíjivé.

Někdo je sám a nikoho nemá,

ani syna ani bratra,

a všechno jeho pachtění nebere konce,

jeho oko se bohatství nenasití.

"Pro koho se pachtím

a sám se připravuji o pohodlí?"

Také to je pomíjivost a úmorná lopota.

Lépe dvěma než jednomu,

mají dobrou mzdu ze svého pachtění.

Upadne-li jeden,

druh jej zvedne.

Běda samotnému, který upadne;

pak nemá nikoho, kdo by ho zvedl.

Tak leží-li dva spolu,

je jim teplo;

jak se má však zahřát jeden?

Přepadnou-li jednoho,

postaví se proti nim oba.

A nit trojitá se teprve nepřetrhne!

(Kaz 4,7-12)